Chipsy – mají v novém jídelníčku místo?

Brambůrky. Lákadlo, jež nás již od roku 1853 pokouší ke konzumaci. Jen málokdo jim dokáže odolat a to i přesto, že jsou podporovatelem mnoha zdravotních problému. Co jsou zač a jak na ně vyzrát? 

Po vyčerpávajícím dni večer usednete k televizi, konečně vypnete a bezmyšlenkovitě sledujete obrazovku před vámi. Ale pořád to není ono. Chtělo by to něco na zub. No jasně! Brambůrky! Vezmu si jen hrstičku, řeknete si. Najednou koukáte na dno pytlíku a vůbec nemáte potuchy, kam se poděly. A co hůř? Nejste stále naplnění a máte chuť na něco dalšího... Jak je to možné?

Složení chipsů

Nejdříve se pojďme podívat na složení brambůrků. Proč? A že je to jasné (brambory, olej a sůl)? To mají leda tak ty vaše doma vyrobené. Namátkou jsem v obchodě vzal pytlík brambůrků. Zde je doslova opsané jeho složení:

"brambory, rostlinné oleje (palmový a slunečnicový olej v různém poměru), ochucovací složka [sušená syrovátka (z mléka), cukr, látky zvýrazňující chuť a vůni (glutaman sodný, guanylan sodný a inosinan sodný), aroma (obsahuje mléčné bílkoviny), kajenský pepř, sušená cibule, kyselina (kyselina citronová), sušený česnek, černý pepř, mléčný tuk], jedlá sůl (chlorid sodný a chlorid draselný)."

Co k tomu dodat. Již z knihy už víte, že čím víc složek potravina má, tím hůře. Cokoliv je tedy nad logické složení (brambory, olej a sůl), je podezřelé. Pokud máme brambůrky s nějakou příchutí, je jasné, že se tato příchuť (lépe řečeno aroma) musí nějak projevit ve složení. Pravděpodobně nějakým "éčkem" (neříkám, že nutně škodlivým). Co však škodlivé prokazatelně je, jsou látky glycidamid a acrylamid, které vznikají smažením škrobnatých látek (takže i hranolek) při teplotě nad 120°C. Speciálně acrylamid pak může poškodit DNA u nenarozených dětí, a proto není rozumné konzumovat tyto látky (resp. potraviny) obzvláště během těhotenství!

Je také zajímavé, že ve složení výše se žádná "éčka" nevyskytují. Výrobce si je zřejmě vědom moderního trendu sledování "éček" zákazníky, kteří na ně negativně reagují. Chytře tedy využil zákonem dané možnosti volby a všechna "éčka" uvedl slovně. Stačí se podívat na látky zvýrazňující chuť. Jsou tam glutaman sodný (E621), guanylan sodný (E627) a inosinan sodný (E631). Jejich charakteristiku, použití, výrobu a hlavně nežádoucí účinky si můžete přečíst rozkliknutím čísel v závorkách.

Proč jim nelze odolat?

A hned zde máme první možnou příčinu, proč brambůrkům těžko odoláváme. Kdyby jeden, ale proč hned tři zvýrazňovače chuti? Neměly by nám náhodou potraviny chutnat jen tak pro svou chuť? Skoro to vypadá, jako by z nás chtěl někdo udělat závislé. Bohužel to není daleko od pravdy. Jak jinak byste vysvětlili, že tělo touží po potravině, která neobsahuje žádné enzymy, užitečné tuky ani vitamíny.

Na vině zde však není v prvé řadě výrobce, ale náš mozek. Brambůrky totiž mají velmi silnou kombinaci tří ingrediencí, po kterých mozek a tělo touží. Jde o tuk, sůl a cukry (obsažené v bramborovém škrobu). Na vině jsou samozřejmě i výrobcem použité konzervanty a zvýrazňovače. Po vložení brambůrku do úst (a kousání) zasáhne chuťový vjem trojklaný nerv v zadní části horního patra. Ten přenese do mozku velmi příjemný signál (signál štěstí) a mozek touží po dalším přísunu těchto látek. Resp. mozek touží po soli, cukru a tucích. Neví, že se jedná zrovna o brambůrky, kde jsou sice všechny tři látky obsaženy, ale ne zrovna v prospěšné kvalitě, podobě, poměrech a hlavně míře. Stačí se podívat na doporučená denní množství těchto látek a na to, kolik jich obsahují brambůrky. Mozek je tak vlastně oklamán a doslova si myslíme, že jíme něco tělu prospěšného. Navíc po malých kouscích, takže celkově snězený objem nám dojde až při muchlání pytlíku. A chceme víc a víc a víc.

Neustále produkujeme více slin, které podporují i následnou chuť. Navíc skoro chybí přirozená stopka (bílkoviny), která nám říká, že už máme dost. Brambůrky obcházejí i druhou stopku, kterou je nabažení se specifickou chutí. Jak vlastně chutnají brambůrky? Nebavíme se teď o sýrovém, houbovém, česnekové a kdovíjakém aromatu. Uměli byste tu čistou chuť bez aromatu popsat někomu, kdo ještě brambůrky nikdy nejedl? Já ne. A proto se i můj mozek nemůže této chuti nikdy nabažit.

Vědci šli ve výzkumu dokonce i tak daleko, že po desetiletém výzkumu určili přesnou hodnotu intenzity křupavosti brambůrků, kterou máme nejraději. Není už tohle trochu moc?

Posledním faktorem, jenž konzumaci brambůrků podporuje je jejich příznivá cenová hladina, trvanlivost, jednoduchost na přípravu a emoční spojení například se sledováním filmů.

A jaká je obrana?

Nejjednodušší varianta je přestat je konzumovat úplně. Jenže sám vím, jak moc je to těžké a mnohdy i nereálné vzhledem k okolnostem. Při této variantě je nutné vůbec je nekupovat a nasytit tělo během dne. Mozek a tělo pak nebude mít potřebu doplňovat tuky, sůl a cukry v nočních hodinách.

Druhou možností je náhrada. Zabere to sice více času, ale nebude se následně tolik trápit výčitkami. Nahraďte je křupavou zeleninou, oříšky (ne slanými) a semínky či jádry, nebo si připravte V TROUBĚ své vlastní brambůrky. U poslední varianty je nutné zbavit škrabkou nakrájené bramborové plátky škrobu. Namočte je tedy před pečením na 5 min. do studené vody a následně je proplachujte tak dlouho, dokud z nich nepoteče čistá voda. Pak jen vysušit na utěrce, zakápnout třeba olivovým olejem, lehce posypat třeba provensálským kořením či rozmarýnem a šup s tím do trouby na 200 °C. Následně péct do zlatova. Také obchody se zdravou výživou nabízejí spoustu zdravějších variant chipsů. Celá tato druhá (náhražková) varianta je však pouze vytloukání klínu klínem a nejlepší je samozřejmě nekonzumovat je vůbec.

Poslední a nejméně vhodnou možností je tedy alespoň omezení. Jíst je například pouze mimo domov. Jíst je jenom v sobotu, nebo třeba kupovat menší balení. Nejde tedy o úplný zákaz (psychologicky přívětivější), ale pouze o odsun požitku na jinou dobu a příležitost. Třeba časem dojdete k tomu, že se vlastně jedná jen o nezbytnou zbytečnost a přejdete k variantě jedna.