Probiotika – zachránce střevní mikroflóry?

V minulém článku jsem několikrát použil výraz probiotikum. Pro mnohé z vás je to jen abstraktní pojem, který znáte třeba z reklamy na jogurty a mléčné výrobky. Co to ale je konkrétně? A má probiotikum na naše zažívání a zdraví skutečně tak blahodárný účinek, jak nám v reklamě tvrdí? 

Probiotika

Probiotika jsou živé kultury (živé bakterie), které nám ve střevech pomáhají a tím přímo přispívají ke zlepšení zdravotního stavu. Tuto prospěšnost mají obsaženou už ve svém názvu. V překladu z řečtiny znamená pro = příznivý a bios = život.

Probiotické bakterie můžeme přirovnat k malým supermanům. V nouzi přiletí, pomohou nám, a zase odletí. A to doslova. Nedokáží se bohužel ve střevech kolonizovat a tedy dlouhodobě udržet. Takže pouze vykonají svou práci a pak z těla odejdou. I proto je dobré je neustále doplňovat a to nejen jako poslední pomoc v nouzi, ale pravidelně a preventivně.

A v čem vlastně ta jejich super schopnost spočívá? Mimo jiné brzdí rozmnožování škodlivých bakterií a usmrcují je tím, že s nimi soutěží o potravu (takže jim jí vlastně berou). Také produkují kyselinu mléčnou, čímž snižují střevní PH a tak přímo působí na patogenní organismy. Produkují a zvyšují syntézu vitamínů B a K, zvyšují prokrvení sliznice, odstraňují zažívací potíže a spoustu dalšího.

Probiotika jsou zkrátka zdraví prospěšná. Všechny studie to potvrzují. Pokud ale máte střevní mikroflóru v pořádku, pak na vás až tak zásadní účinek nemají. Toto bylo testováno jak na několika párech jednovaječných dvojčat, tak pro jistotu i na laboratorních myších a kuřatech, jejichž střevo bylo přísně sterilizováno a následně osídleno probiotiky.

Probiotika má tedy smysl cíleně a ve větších dávkách užívat hlavně v případech, kdy je vaše střevní mikroflóra "spustošená" právě třeba po braní léků, nebo je-li oslabená třeba věkem, špatnou stravou nebo něčím jiným. O tom byl celý minulý článek.

Pokud říkám užívat probiotika, naznačuji tím, že je více způsobů, jak je do sebe dostat.

Způsoby užívání probiotik

První varianta, která je běžná, preventivní a dlouhodobá, je samozřejmě prostřednictvím stravy. Máme celkem širokou škálu potravin, kde se probiotika vyskytují. Výrobci hojně a rádi uvádějí v názvech těchto produktů slovo probiotický v různých obměnách. Je to regulováno a kontrolováno, takže se tím můžete do určité míry řídit.

Už ze své podstaty probiotika naleznete ve věcech, které mléčně kvasí, nebo fermentují. Příkladem jsou jogurty (když píšu jogurt, tak myslím bílý neochucený bílý jogurt, ne tu slátaninu škrobu, sladidel, barviv, éček a dochucovadel, které se běžně za jogurty vydávají), dále pak tradiční podmáslí, kefírová mléka, acidofilní mléka, sýry typu Gouda, Mozzarella nebo třeba Čedar apod.

Zdrojem ale nejsou jenom mléčné výrobky. Slušnou dávku probiotik obsahují i kysané houby, kysané zelí, nakládané okurky a jiná kvašená zelenina. Výrobci začali přidávat probiotika dokonce i do dětské výživy nebo do fermentovaných salámů, či oplatek apod. To se nás ale kvůli vysokému obsahu cukru a soli příliš netýká.

Druhým způsobem, jak do sebe probiotika dostat, je prostřednictvím koncentrovaných výživových doplňků (kapsle, rozpustné směsi, tablety). Dnes už existuje úspěšná metoda, jak probiotika dostat neporušené a ve velkém počtu do místa určení. Používá se k tomu proces mražení, sušení a přepravní kapsle.

Je tu však jedno velké ALE, které platí pro obě varianty získávání probiotik.

Jelikož se jedná o živé mikroorganismy, musejí také něco jíst. Pokud si tedy vezmete nebo budete jíst jenom čistá probiotika a nedáte jim včas (nejlépe souběžně) tu správnou stravu, tak jejich účinek a šance na přežití rapidně klesá. Nemají mít z čeho energii na svou práci a život. Naopak, pokud jim tuto potravu včas dodáte, tak významně podpoříte jejich přežití, růst a rozmnožování.

Tato správná výživa, která je vhodná pro probiotika se jmenuje prebiotika.

Prebiotika

Často se to plete, ale rozhodně to není to samé. Probiotika jsou živé organismy a prebiotika zase neživé, které slouží jako zdroj energie (nebo chcete-li potrava) právě pro probiotika.

Nejčistší a nejlepší prebiotikum je mateřské mléko, které umíme do určitého věku skvěle trávit, a vyživuje probiotické kultury ve střevě. Později si však musíme najít jinou formu prebiotické stravy.

Prebiotika se hojně nachází v rostlinách a v rozpustné vláknině, která většinou bez újmy projde žaludkem a začne se částečně trávit právě až ve střevech, pomocí probiotických bakterií. Dobrými probiotickými zdroji jsou například česnek, cibule, pórek apod.

Mezi nejužitečnější prebiotikum pak řadíme oligosacharid inulin. Ten je hodně obsažen třeba v kořeni čekanky. Dále pak může být prebiotikum artyčok nebo i některé obiloviny, zelenina a ovoce. Prebiotikum samozřejmě existuje i ve formě doplňků stravy (jablečná vláknina, psyllium).

Zase zde platí: Kdo hledá, ten najde.

Synbiotika (symbiotika)

Existuje i skupina přípravků či kombinace potravin, které se říká synbiotika. Ty kombinují prebiotika a probiotika v jedné formě. Asi tušíte, že jde o optimální způsob konzumace prospěšných bakterií. To bylo potvrzeno i vědecky.

Přirozené synbiotikum je například jogurt s živou kulturou a vlákninou nebo jiné mléčné výrobky obohacené o jednu nebo druhou složku. Pokud si vezmete bílý jogurt a doplníte ho třeba banánem obsahujícím vlákninu, pak máte také ideální synbiotikum. Stejně tak smoothie mixované z podobných kombinací (acidofilního mléko + ovoce).

Při komponování jednotlivých složek nebo výběru synbiotických potravin je potřeba číst obaly a nespoléhat se jen na reklamní tvrzení. Hledejte na nich jak informace o počtu lidsky spřízněných bifidobakterií nebo laktobacilů jako zástupců probiotik, tak informací o vláknině, inulinu, psyllia nebo pektinu jako zástupců prebiotik.

Pokud si vezmete, že máte ve střevech 350 triliónů bakterií a mikroorganismů, pak by měl výrobek nebo vaše denní dávka obsahovat minimálně milión nebo lépe miliardu probiotických bakterií na gram, aby se vůbec něco mělo šanci projevit. Důležitá je pravidelnost, kdy tuto dávku doplňujeme do střev denně a konzistentně, čímž vytrvale pomáháme udržovat střevní mikroflóru v rovnováze.

Jezte pestře přirozené potraviny a vaše vnitřní rovnováha bude OK. Po doplňcích stravy či přímo léčivech sahejte až v případech, že potřebujete akutně napravit "spustošenou" mikroflóru. Zároveň z toho všeho plyne, že pokud se budete stravovat i nadále nevhodně, tak vám výše uvedené dávky probiotik, či prebiotik v boji proti patogenním bakteriím nepomohou. Je to prosté. Pokud budete jíst prebiotika, nemáte s nimi co krmit. Pokud budete jíst probiotika, tak nebudou mít výživu. No, a pokud do jídelníčku zařadíte synbiotika, tak už se nestravujete nevhodně a váš jídelníček je pestřejší (potom už nemluvíme o nevhodném stravování).

Tím jsem tedy zakončil trilogii o zdravé střevní mikroflóře a zažívání celkově. 

Mějte se krásně a ahoj.