Proč někdo po stresu hubne a někdo přibírá?

Jedni lidé tvrdí, že při stresu přibírají na váze. Druzí jsou zase zarytými zastánci toho, že když měli stres, tak zhubnuli. Která z těchto dvou skupin lidí má pravdu? Nebo ji mají obě? Pojďme se na to podívat... 

Abyste správně pochopili proč to má jeden tak a jiný onak, musíme logicky zabrousit trochu do pochodů a mechanismů v lidském těle, které se při stresu spouští.

Ale ze všeho nejdřív je nutné od sebe odlišit prospěšný a neprospěšný stres. Cože? Prospěšný stres? Říkáte si co je to za nesmysl, když všude čtete jak je všechen stres škodlivý a jak se mu máte co nejvíce vyhýbat? 

Já to vidím trochu jinak. 

Není stres jako stres

Stres (resp. strach) a lenost jsou z mého pohledu dva největší faktory, které nás jako lidstvo i jako jednotlivce ženou kupředu. Vždyť co jiného, když ne stres, by vás přimělo posouvat své hranice. Touha být lepší? Ano, ale touha být lepší je jinak řečeno stres z toho nebýt průměrný. 

Nebo co jiného by vás donutilo dokončit včas projekt, najít východisko z beznadějné situace, přežít v divočině, nebo třeba vystoupit se svým názorem na pódium, před plný sál lidí? 

Za každým takovým počinem můžete najít nějakou formu alespoň mírného (tedy optimálního) stresu.

Od nepaměti nás také doprovází stres v situacích, kdy nám jde o holý život. To všechno je v pořádku a takový optimální nebo rychlý nárazový stres je velice užitečný. A to z jednoho prostého důvodu. Energii, která se v těle nahromadí v důsledku stresové situace, rychle využijete k akci. Utečete, začnete bojovat, uskočíte, pronesete projev, pohádáte se nebo třeba jenom přežijete.

Z tohoto pohledu je tedy jasné, že snažit se zbavit veškerého stresu je nesmysl a leckdy i krok zpět.

Co přesně se při stresu v těle děje?

V důsledku stresu začne tělo specificky reagovat. Je to dost individuální, ale většinou se zvýší tep i tlak. Krev se přemístí a natlačí hlavně do svalů. V těle se zároveň v tu chvíli zastaví jiné aktuálně nepotřebné procesy jako je vylučování, trávení nebo rozmnožování. Žaludek se také stáhne a mozek pracuje na plné obrátky. Zrychlí se vám dýchání, nebo se dokonce začnete potit. To všechno vyžaduje obrovské množství energie, abyste mohli rychle a výbušně reagovat. A kde se ve vás najednou tolik energie vezme?

Tělo začne produkovat stresové hormony, jako jsou třeba adrenalin nebo kortizol. Ty jednoduše řečeno dají buňkám příkaz, aby do krve uvolnily cukr (v podobě glukózy) a tuk, jakožto zdroje energie pro svaly a orgány. 

Samotným mechanismem vyzvednutí se zde zaobírat nebudu, protože to je podrobně popsáno ve V.I.P zóně. Zkrátka se vám tím krátkodobě zvýší i sladkost krve (glykémie).

Bojuj nebo uteč, ale hlavně to vyřeš!

Tělo je tedy z hlediska připravenosti k akci mobilizované. 

Pokud akce proběhne, tak je vše v pořádku. To už jsem popisoval výše. Nashromážděná energie se přetvoří na jinou energii (třeba pohybovou). Tím se naplní zákon o zachování energie, a je to vyřešené. Následně nastane po vyčerpání energie odpočinek, a tělo si ji následně znovu pomalu dobije z potravy.

Co ale nastane v případě, že akce neproběhne? No jednoduše se musí tato energie v podobě cukru (glukózy) a tuku uložit zpět. Tělo totiž jen velmi nerado plýtvá energií. 

Navíc žádná energie se nemůže nikam jen tak vypařit.

Pokud se taková situace stane jen párkrát a výjimečně, nic zásadního se samozřejmě z hlediska tloustnutí neděje. Postupně jakoby vychladnete a vše se vrací k normálu.

Horší varianta ale je, když tato stresová situace neustává a trvá i několik dní, týdnů, měsíců nebo dokonce i let. Tělo nemá vůbec možnost vychladnout, zrelaxovat se a nasbírat novou energii pro případ dalšího stresu. 

A tady už jde opravdu do tuhého. Pak už je přibírání na váze jen taková malá sranda v porovnání s tím, co všechno si tímto stresem způsobujete. 

Negativní účinky dlouhodobého stresu

Pokud máte dlouhodobý permanentní stres, který nijak neventilujete (nepřetváříte v jinou energii), začne si tělo energii ukládat co nejblíže, aby jí mělo pořád po ruce (tělo neustále detekuje stres = neustálá potřeba energie). Energie se tak vlivem hormonů a enzymů v těle redistribuuje (někde se bere a jinam se ukládá). 

Ukládá se obzvláště kolem žaludku a do viscerálního tuku na břiše. Začíná se vám dělat postava typu jablko, což je jeden z mnoha typických projevů dlouhodobého stresu.

Navíc tělu už nestačí jenom ta energie, kterou takto redistribuuje, ale chce jí mít daleko více, aby byly pokryty vaše větší energetické nároky způsobené stresem. 

Mozek vám tak neustále říká: "Jez rychlé sacharidy, jez tuky a nejlépe všechno v kombinaci, jelikož to nám zajistí hodně rychlé energie." A vy mozek samozřejmě poslechnete. Jdete a při stresu jíte čokoládu, bonbóny, oplatky, sušenky, nanuky, zákusky, zmrzliny a však víte sami co všechno. 

A tělo dál redistribuuje energii + ukládá tu novou a váš stres stále nepolevuje, protože si ho třeba ani neuvědomujete. Tím se přátelé celý kruh uzavírá.

Příkladem takového stresu je typicky ten pracovní, kdy na vás šéf křičí, nic nestíháte a celkově se každý den ze všeho hroutíte. Dále to pak může být neuspokojivý partnerský vztah, dlouhodobě špatná finanční situace, malé sebevědomí a velmi často i ten fakt, že svůj život nemáte ve svých rukou. 

Proč někdo při stresu hubne a někdo ne?

Pokud se teď vrátím k otázce z nadpisu, tak myslím, že odpověď už je nyní zřejmá.

Pokud je stres krátkodobý a výrazný (boj, útěk před nebezpečím) nebo emočně náročný (smrt blízkého člověka, vyhazov v práci), tak ho buď přetvoříte v akci, nebo se energie bez větších následků uloží zpět. V řádech  minut, hodin, či dnů vychladnete, zrelaxujete se a život jde dál. 

Navíc díky staženému žaludku, nemáte mnohdy na příjem dalšího jídla ani pomyšlení, tudíž můžete i něco zhubnout.

Opakem je dlouhodobý ubíjející stres, kdy je permanentně zvýšená hladina cukru v krvi a energie se začíná redistribuovat. Plus se ještě nabírá a ukládá nová energie, protože energetické nároky vašeho těla se díky stresu hodně změnily. 

A abych to tedy shrnul: 

Oba tábory lidí mají pravdu. Po stresu se hubne i přibírá. Ale než na samotných lidech spíše záleží na druhu stresu a na tom, jak se s ním kdo popere.

Řešení

Řešení vás asi hned napadne. Méně dlouhodobého stresu. Ano je to tak.

Prvním krokem je dlouhodobý stres vytipovat a zbavit se jej. Pozorujte sami sebe a uvidíte, že ho lehce odhalíte. Je to většinou to, co už vám dlouho leží na mysli, nebo vám to pije krev. 

Samozřejmě ne vždycky se jde dlouhodobého stresu zbavit takto rázně a jednoduše. 

V tom případě doporučuji najít si nějaký adekvátní "ventil", kdy ze sebe nahromaděnou energii vybijete. Také čas od času opravdu vypněte a dejte tělu (a hlavně mysli) šanci na regeneraci. Prostě musíte trochu upustit páru.

Dobrou volbou jsou různé sporty, vaše koníčky a záliby nebo nějaké relaxační techniky. Mnohdy pomůže i pouhá změna pohledu na svět, nebo jiný náhled na různé životní situace.

Mně osobně v tomto ohledu nejvíce pomohl sport, adekvátní odpočinek a srovnání si životních priorit. Najednou třeba zjistíte, že to co vás dlouhodobě stresuje, není zas až tak životně důležité, jak jste si celou dobu slepě mysleli. Uvidíte sami.

Každopádně psychika je při hubnutí jedním z nejdůležitějších faktorů.
Dejte si jí do pořádku, nakloňte si jí na svou stranu a zapojte jí do hry.
Uvidíte, že se nebudete stačit divit, co se začne dít.  

ツ